Z DRUHÉ RUKY…

Doba, kdy měli lidé na Štědrý den

stromek z druhé ruky a na něm několik svíček, je pryč.

Bytem voněla ryba z druhé ruky,

dárky byly koupeny z druhé ruky.

A tak celé životy plynuly z druhé ruky.

Na věcech z druhé ruky nebylo nic podivného,

jen to, že se většinou nedaly koupit z první ruky.

Jít si koupit vánoční stromek vyžadovalo hodně druhých rukou, 

stejně jako si opatřit lednici, televizi, pračku, vepřový bůček, banány….

A tak to bylo téměř se vším.

Tak takhle to dopadá, když se člověk jako já hluboce zamyslí.

Lidé žili z druhé ruky.

Dnes také žijí z druhé ruky.

Napodobují, následují, chtějí odpovědi na otázky života a smrti od jiných. Co jim jiní naslibují, to oni dodržují a ctí.

Neradi sahají na život rukama vlastníma.

Vyhovuje jim více, když jim jejich život někdo jiný již osahal a jim pouze sdělí co a jak dělat mají.

Nechci psát blbosti, ale přece jen mi přijde ztráta svobody, takováto, neskonale horší než ta, kterou jsme trpěli v letech dávných.

K mé úplné spokojenosti stačí žít život podle sebe

a ne podle druhých.

jocer