ABY ČLOVĚK VIDĚL SVĚT…

V novém JOCER BLOGU zjistíte, jaké role v životě člověka hrajeme a jak se na tento svět díváme...

Aby člověk vidět mohl svět mnohýma očima, 

svobodně a beze strachu,

nutně k tomu potřebuje vědět, jakýma očima se právě na svět dívá.

Zda používá oči světské a líbí se mu jízda drahým autem, 

nebo pohlíží očima božskýma a nerad by hřešil, a rád by spíše svou duši spasil.

V pracovních profesích pohlížíme na svět profesně, odborně.

Zrakem ostříží odbornosti sledujeme zda běží vše jako na drátkách, nebo nám to někde drhne, či se dokonce to něco již nezdrhlo. Potud odborné vidění.

Jsou také ještě oči odborářské, ty zase chrání výdobytky pracující třídy.

Zvláště nekompromisně dohlížejí na vybírání peněz za známky do klubu odborů.

No, proč ne.

Role matky, či rodičů, dovolují dívat se výchovně, ale především láskyplně.

Na ratolesti batolící se, či již v pozdějším věku na ratolesti potácející se.

Evidentně potřebujeme očí vícero k našemu životu jednomu.

Ještě bychom neměli opomenout veledůležitost očí lidských.

Dívat se lidsky na svět, to obnáší mnohá úskalí, kterým se někdy dá, jindy nedá vyhnout.

Domnívám se, že vidět svět očima člověka nesoudícíma, nepoměřujícíma, svobodnýma, pozornýma, nutně vede k tomu, že takovéto oči musíme mít zapnuté stále. Bez nároku na dovolenou, či náhradní volno.

Ovšem ještě krátký komentář k očím tupě zírajícím, slepým, si neodpustím.

Také jsou takové oči a nutno podotknout, je jich mnohem více, než-li všech ostatních.

Způsobeno je to nezvyklým tupým používáním zastaralých očí.

Jsou zkamenělé, trochu trilobití, a nepružné díky přesně takovým myšlenkách.

Od těch se raději držme dále, a nedávejme jim prostor ke koukání.

jocer