Začnu mým vztahem k životu.

Jsem rád na světě.

Nerad bych měl v tomto věku spalničky.

 

Každý den si zaslouží naši pozornost.

Máme na to jen jeden celý život.

Na co?

Naším každodenním úkolem je nevyvolat v sobě hněv, 

když se nás dotkne život skrze situace.

 

Považuji za hloupé zamýšlet se nad sebou.

Nic zajímavého se tam neobjeví, tedy v hlavě.

Vše co tam je, už známe.

Hledáním spokojeného života lidstvo promarnilo mnoho životů.

Ti lidé kteří směřují k zítřkům nežijí, 

ale hodlají žít, někdy potom, až v budoucnu.

To se nestane.

 

Nepíšu o těle.

Spíše vycházím z ducha doby, 

který nám někde zmizel.

Neboť jen takovýmto duchem lze ovlivnit tvorbu kamenů ve žlučníku.

 

A teď, v poslední době, jím jitrnice a piju plzeň.

Aby to nebylo nápadné jím také zeleninu a ovoce.

Šetřím.

​